Urbanizace

Definice urbanizace

   Na ukázku jsem zde vybral dvě definice urbanizace, jedna je více geografická a druhá je sociologická.

   Urbanization

• podle Dictionary of Human Geography (2000)
• doufám, že čtenář angličtinou nepohrdne…

   The process of becomming urban. In general usage urbanization refers to the relative concentration of a territory´s population in towns nad cities (i.e. relative urban growth). As a demographic process, which is the commonest use of term, urbanization is presented as a process whereby towns and cities grow in relative importance within a space-economy throught, first, an increasing proportion of the population living in all urban places and, second, the growing concentration of those people in the larger urban settlements. The end of the sequence is thus an almost completely urbanized society, with the great majority of its population living in just few large urban places (but see counterubanization). Linked to these demographic processes (of which migration is usually the main contributor to urban growth) are the structural changes in society sonsequent upon the development of industrial capitalism. Cities are foci of the production, distribution and exchange processes that lie at the heart of this mode of production, because of economies of scale and benefits of concentration and centralization of ownership (see agglomeration), and so urbanization is seen as a necessary component of industrialization and development (but see overurbanization).
  Finally, there is what is termed behavioural urbanization. Urban areas, especially the larger ones, are presented as the centres of social change: values, attitudes and behaviour patterns are modified in the urban milieux (cf urbanism), and new forms are then spread to the rest of the territory by diffusion processes operating through the urban system.
  This three-part model of urbanization sees demographic change as dependent variable within a process driven by structural imperatives. However, it is a model particularly suited to analysis of capitalist systems. It has been demonstrated, for example, that substantial urban growth and urbanization occurred in other parts of the world, notably Asia, long before the industrial revolution of North Atlantic area in the nineteenth and twentieth centuries: city growth is not a feature of industrial societies alone, and large settlements have been characteristic of other forms of economic integration: similarly, rapid urban growth is occurring in many parts of the contemporary third world, as migrants flock to squatter settlements, with aspirations for better economic and social conditions than found in smaller places. Thus, as the arguments on counterurbanization and overurbanization also show, demographic urbanization can came about in variety of contexts, and there is no reason to suppose that what is typical of one time and place will necessarily by typical of others.

   Urbanizace

• podle Velkého socilogického slovníku (1996)

   Nejobecněji prostorová koncentrace lidských činností i obyvatelstva projevující se změnami v chováním lidí, v jejich motivacích, v kult. vzorech i ve formách organizace společnosti. Změny jsou vyvolány životem v prostředí s velkým počtem obyvatel, vysokou hustotou a značnou různorodostí obyv., aktivit i lidských výtvorů. Definice a pojetí urbanizace se vyvíjely jednak v důsledku změn samotného předmětu zkoumání, jednak v důsledku toho, že se urbanizace zkoumala z hledisek různých vědních oborů. Dlouhodobě lze pozorovat přechod od užšího, převážně demografického a geografického pojetí urbanizace k širšímu, sociologickému pojetí.
   V užších pojetích byla urbanizace chápána buď jako proces koncentrace obyvatelstva, později i spol. činností, anebo jako šíření a přejímání městské kultury. Podle demografické interpretace urbanizace zahrnuje jednak zmnožení bodů koncentrace, tj. měst, jednak jejich zvětšení. Výsledkem je růst podílu městského obyvatelstva na úhrnu obyvatelstva určitého území. Za výhodu demografického pojetí urbanizace se pokládá možnost měření dosaženého stupně tohoto procesu a na to navazující možnost dalších kvantitativních analýz, postavených např. na korelacích mezi stupněm industrializace, hospodářského blahobytu nebo sociálního rozvoje a urbanizace. Měření však naráží na různá úskalí, např. při srovnávání zemí v odlišných geografických a na různém stupni sociálního a hospodářského rozvoje. Historické studie ukázaly, že pro indikaci stupně urbanizace není vhodná samotná velikost sídel vyjádřená počtem obyvatel (projevilo se to například při srovnání evropských zemí s Čínou, Indií, ale také Austrálií nebo Kanadou).
   Do kategorie tzv. užších pojetí urbanizace patří i to, které chápe urbanizaci jen jako kutlurní a sociálně-psychologicý proces, jehož prostřednictvím lidé získávají materiální a nemateriální kulturu včetně vzorců chování, forem organizace a myšlenek, které vznikají ve městech a jsou pro ně typická. Urbanizace je v tom to pojetí interpretována jako aspekt difúze a akulturace, přičemž se předpokládá, že tok kulturních vlivů směřujících z měst je významnější než tok směřující do měst. Někdy v této souvislosti bývá misto pojmu akulturace používán výraz „přímá urbanizace“ a místo difúze výraz „nepřímá urbanizace“.